Hlásíme, že se nám po dvou letech podařilo obnovit oblíbený ornitologický ekologický výukový program! Ptačí průzkumníci navazují na původní program Ptáčci na krmítku a rozšiřují ho o další rozměr: Nově budeme provádět prozkoumávání keřů v dané lokalitě. Až je všechny zmapujeme, vytvoříme společně návrh, jak jejich skladbu obohatit tak, aby poskytovala ptákům během zimy lepší potravu.

Vyšlo v časopise Mrkvička 2019/04

Víte, proč ubývá ptáků, jak je můžete chránit a jak to zařídit, aby začali létat právě na vaši školní zahradu? Chcete si s dětmi otevřít ptačí restaurant a začít je přikrmovat? V Ekodomově máme už několik let speciální výukový program s ornitologem: Na jaře a na podzim se spolu s dětmi v doprovodu ornitologa vydáváme do blízkého okolí školek, kde ornitolog předvádí odchyt ptáčků do sítí a kroužkování.

Veronika Palkovičová – koordinátorka EVP nám k programu řekla: „Děti se dozvědí, proč se ptáci začali kroužkovat, a co všechno o nich můžeme díky tomu zjistit. Můj kolega ornitolog jim předvádí odbornou manipulaci s živými opeřenci, což je pro většinu dětí nezapomenutelný zážitek. Při té příležitosti si zpravidla povídáme i o tom, proč může být život ve městě pro ptáky nebezpečný a jak je lze chránit. Speciální kapitolu přitom představuje zimní období.“

Přežití ptáků v zimě

„Aby přežili, musí si udržet svoji tělesnou teplotu, která je vyšší než u savců a pohybuje se mezi 39–42 °C. Čím je ptáček menší, tím je pro něj termoregulace obtížnější. Vyvíjejí proto různé strategie: Někteří se načepýří a vzduchová vrstva, kterou si tak kolem těla vytvoří, tepelně izoluje. Jiní se drží v hejnech u sebe a zahřívají se navzájem, nebo hledají chráněná místa například ve vykotlaných kmenech stromů. Nejdůležitější je ale dodávat tělu energii ve formě potravy, což může být ve zmrzlé nebo zasněžené krajině obtížné. Někteří ptáci si proto dělají už brzy na podzim zásoby, například sojky jsou známé tím, že si na různá místa shromažďují žaludy. Mají tak prý zásluhu na tom, že se rozšiřují doubravy. Ptáci, kteří se přes léto živí hmyzem nebo žížalami (pokud neodletí) přecházejí během zimy na vegetariánství.“

Jak jim můžeme pomoci?

„Celkové prostředí pro život ptáků se za posledních pár let velmi zhoršilo. Kvůli industriálnímu zemědělství, které (nejen u nás) převládá, mizí hmyz, a také některé plevele, kterými se ptáci živí. V důsledku toho jich ubývá a odborníci, kteří ještě nedávno varovali před celoročním přikrmováním, se dnes shodují na tom, že je potřebné.

První, co můžeme spolu s dětmi udělat – osázet školní zahradu keři a dřevinami, které ptákům poskytnou úkryt i potravu. Právě teď na podzim je k tomu ideální příležitost. Keře by měly být husté, ideálně trnité, tak aby byla ptačí hnízda chráněná před predátory. Čím rozmanitější a barevnější bude váš výběr, tím lépe. Na školní zahradu doporučuji především místní keře s nejedovatými plody, například trnky, šípky, hlohy, bezy, arónie (temnoplodec černoplodý), rybízy, dřišťál, rakytník, dřín nebo jeřabiny. Čím různorodější bude vaše zahrada, tím více druhů ptáků ji navštíví.“

A co krmítka?

„Díky krmítkům (a ptačím pítkům) můžeme spolu s dětmi sledovat různé druhy ptáčků i jejich chování. Je to výjimečná příležitost, jak být i ve městě v úzkém kontaktu s kouskem živé přírody. I menším dětem můžeme navíc svěřit pravidelnou starost o krmítko, která je velmi důležitá. Skutečnou pomocí pro ptáčky je totiž zejména pravidelné dodávání potravy, s níž už naši stálí návštěvníci počítají, a udržování krmítka v čistotě tak, aby se jídlo nemísilo s trusem a aby se při společném krmení nešířily mezi strávníky nemoci. Důležité je také bezpečné umístění krmítka nejlépe na otevřeném přehledném místě minimálně 1,5 m nad zemí a zhruba 2 m od keřů tak, aby ptáky neohrožovali predátoři. Pokud budeme krmítko zavěšovat na strom, tedy raději na větev než na kmen.“

A existuje nějaká dobrá ptačí kuchařka?

„Takové knížky opravdu existují, ale myslím, že vystačíme s několika základními radami. V té souvislosti mě napadá něco, co jsme neřekli, když jsme si povídali o zahradě. Mezi nejoblíbenější semena patří mezi ptáčky ta z černé slunečnice. Když si ji s dětmi vypěstujete, můžete ji v zimě zavěsit na větev a pozorovat, jak ptáci vyzobávají semena z úboru. Děti také rády vyrábějí závěsné šišky. Nejvhodnější je použít velké otevřené borové šišky, které naplníte semeny (slunečnice, mák, proso, lněné nebo konopné semínko) rozmíchanými s tukem (který nejdřív rozpustíte) – vhodný je hovězí, skopový nebo králičí lůj. Levnější a dosažitelnější variantu představuje ztužený pokrmový tuk (Iva, Omega), nevhodné je vepřové sádlo. Kromě semen nabízíme ptáčkům pro zpestření také vlašské nebo lískové ořechy. Hlavně drozdovití nepohrdnou různými bobulemi jako jsou šípky, hloh, bez nebo jeřabiny, chutnají jim také jablka (rozkrojená na půl), namočené křížaly a rozinky. Pokud jde o kuchyňské zbytky, dbejte na to, aby nebyly slané, kořeněné, uzené, plesnivé nebo jinak zkažené. Bez obav se s ptáčky můžete podělit o ovesné vločky, strouhanou mrkev, kousky vařeného masa, nepohrdnou ani vařenou rýží, bramborami, tvarohem nebo tvrdým sýrem.“