Mateřská škola Kostička v jablonecké městské části Kokonín má celkem 4 třídy, které navštěvuje 85 dětí. Vedle kompostování, kterému se věnují už třetím rokem, se tu pustili také do chovu slepic, v současnosti tu pečují o čtyřhlavé hejno.
Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Biomateriál třídí a kompostují od června 2023.
Kolik tříd je zapojeno?
Všechny čtyři třídy.
Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Biomateriál vznikající při svačinách a obědě se shromažďuje zvlášť, děti ho třídí podle pokynů učitelek – část skončí na kompostu, část jako krmivo pro slepice, které školka chová. Ve třídách nejsou speciální nádoby na biomateriál.
Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Biomateriál třídí a odnášejí převážně pedagogové s dětmi.
Kdo pečuje o kompostéry?
Především pedagogové a školní údržbář. Zapojují se ale i děti.
Jak s biomateriálem dál nakládají?
Vynášejí ho do dřevěného školkového kompostéru, část vytříděného materiálu slouží jako krmivo pro slepice. Hotový kompost pak nachází uplatnění na školkové zahradě.
Jaké benefity to vše škole přináší?
Posílení ekologického myšlení dětí, praktické učení a zkušenost s přírodou, lepší půda a růst rostlin v záhonech, propojení péče o slepičky a zahradu, snížení množství směsného odpadu, radost dětí z viditelných výsledků jejich práce.
Co byla pro vás výzva?
Významnější obtíže zatím nezaznamenali. Nejnáročnější je organizace pravidelné péče a koordinace s dalšími činnostmi.
V jablonecké MŠ Kostička se do kompostování a třídění biomateriálu pustili zhruba před 2,5 lety. Podílejí se na něm děti ze všech čtyř tříd, které školka má. „Chtěli jsme děti vést k ekologickému myšlení a přirozeně je učit, že odpad může mít další využití. Máme ve školce slepičky a vlastní vyvýšené záhony, takže třídění bioodpadu se nabízelo jako smysluplná, praktická a motivující součást výuky,“ vysvětluje ředitelka MŠ Kostička Adéla Machalová.
Třídí se tu především zbytky od svačin a obědů, občas také něčím přispěje školní kuchyně. „Ve třídách nemáme speciální nádoby, ale bioodpad vznikající při svačinách a obědě shromažďujeme zvlášť a děti ho třídí podle pokynů učitelek. Bioodpad následně vynášíme do venkovního dřevěného kompostéru nebo ke slepičkám,“ popisuje ředitelka. Dodává, že uklízecí personál je zapojen pouze do běžné hygieny, biomateriál třídí a odnášejí převážně pedagogové s dětmi.
„Děti se zapojují pravidelně — nosí bioodpad, pomáhají přidávat listí, pozorují proces rozkladu a učí se, co do kompostu patří. Tato činnost je baví, protože vidí konkrétní výsledky,“ dodává.
Zapojení dětí do těchto činností prý bylo velmi snadné. „Děti mají o ekologická témata přirozený zájem, zvlášť když vidí přímý dopad — péče o slepičky, pozorování kompostu či růst vlastních rostlin. Velkou motivací je pro ně možnost aktivně se zapojit a vidět výsledky,“ podotýká.
Kompostování a třídění školka propojuje s výukou, např. v projektech Ukliďme Česko nebo Lesní pedagogika. „Děti sledují, jak kompost pracuje, zkoumají živočichy v kompostu a pěstují zeleninu a bylinky ve vyvýšených záhonech. Kompostování se stalo přirozenou součástí prožitkového učení,“ konstatuje Adéla Machalová.
Týdně se v kokonínské školce vytřídí v průměru asi 60 litrů biomateriálu, do kompostéru se pravidelně přidává také slepičí trus. Kompostér je umístěný na školní zahradě u vyvýšených záhonů. „Jde o klasické dřevěné kompostéry, se kterými jsme spokojeni — jsou stabilní, prostorné a vizuálně dobře zapadají do přírodního prostředí zahrady,“ říká pedagožka. V době letních prázdnin se o ně stará školní údržbář.
Při třídění a kompostování v Kokoníně zatím nemuseli zdolávat žádné významnější potíže. „Zápach se objevuje pouze u slepiček, samotný kompost nezapáchá. Nejnáročnější je organizace pravidelné péče a koordinace s dalšími činnostmi,“ zmiňuje ředitelka. Hotový kompost ve školce používají na celé zahradě — do vyvýšených záhonů, k ovocným keřům, stromům i k bylinkám a květinám.
Podle ředitelky Machalové přináší třídění biomateriálu a kompostování školce řadu benefitů. Patří mezi ně posílení ekologického myšlení dětí, praktické učení a zkušenost s přírodou, lepší půda pro rostliny na školních záhonech, zmínila také propojení péče o slepice a zahradu, snížení množství směsného odpadu a v neposlední řadě radost dětí z viditelných výsledků jejich práce.
Školám či školkám, které se na kompostování také chystají, by v Kokoníně poradili začít jednoduše, nebát se zapojit děti hned od začátku a jasně si rozdělit odpovědnosti. Doporučují najít klidné místo pro kompostér a pravidelný dohled nad správnou skladbou vytříděného materiálu. „Z vlastní zkušenosti víme, že je dobré hned na začátku stanovit, co patří slepičkám a co do kompostu. Důležitá je také pravidelnost, trpělivost a průběžné vysvětlování dětem,“ vzkazuje Adéla Machalová.
