Hledáte inspiraci, jak zapojit žáky či studenty do třídění biomateriálu a kompostování? Nejste si jistí, jak na vaší škole s kompostováním začít? Potřebujete povzbudit do začátku? Pojďte s námi nakouknout do Biskupského gymnázia Brno. Je to velká škola s více než 800 studenty a 80 učiteli.

Jak dlouho už třídí/kompostují biomateriál?
Zhruba rok, kompostovat začali v návaznosti na projekt, v rámci kterého vznikla zelená stěna z rostlin u vchodu do školy.

Kolik tříd je zapojeno?
Nádoby na vytříděný biomateriál jsou k dispozici všem studentům gymnázia, třídí se i ve sborovně, především kávová sedlina.

Kde všude mají koše na třídění biomateriálu?
Školní budova má 4 patra, v každém je umístěna jedna sběrná nádoba.

Kdo vynáší biomateriál na kompost?
Obvykle studenti spolu s učitelkou biologie.

Kdo pečuje o kompostéry?
O otočnou Joru pečují kuchařky ze školní kuchyně, u které je umístěná. Zahradní kompostér obhospodařuje skupina studentů pod vedením pedagožky.

Jak s biomateriálem dál nakládají?
V kompostu z Jory si kuchařky pěstují bylinky a květiny, kompost ze zahradního kompostéru chtějí studenti přidávat k rostlinám v zelené stěně, případně na vyvýšené záhony či ke keřům s bobulovinami.

Jaké benefity to vše škole přináší?
Děti si takhle uvědomují souvislosti. Vidí, jak se z něčeho, co by jinak skončilo v popelnici, dá vytvořit něco, co prospívá rostlinám, jež pěstují v zelené stěně.

Co byla pro vás výzva?
Nejtěžší je asi překonat počáteční pohodlnost. A také to, jak studentům neustále opakované odpadové téma předložit novým, zajímavým způsobem.

Do kompostování a třídění biomateriálu se tu pustili poměrně nedávno, v loňském školním roce (2023/2024), a to na základě iniciativy skupiny studentů. “Studenti se pustili do tvorby zelené stěny, která je tvořena navzájem propojenými truhlíky. V nich jsou zasazené rostliny. Napadlo je, že by bylo dobré, kdybychom si mohli vyrobit svůj vlastní substrát,” vzpomíná Kateřina Krumpholcová, která na biskupském gymnáziu učí biologii a tělesnou výchovu. Zároveň ale přiznává, že počáteční nadšení studentů už poněkud vyprchalo, do obhospodařování kompostéru se prý příliš nehrnou. “Naši studenti mají spoustu různých aktivit a kroužků, máme také dlouhý rozvrh, a tak naše děti nejsou moc ochotné něco dělat mimo vyučování,” je si vědoma. Zelená stěna, kterou studenti vytvořili z truhlíků sponzorsky věnovaných společností Liko-s, zaměřenou mimo jiné právě na tvorbu zelených stěn, je situovaná uvnitř školní budovy, v jejím vstupu.

Do kompostování je zapojeno asi 10 studentů ze současné sexty. “Kompostování byla jedna z věcí, která souvisela s vytvářením té zelené stěny. Je to trochu nad rámec vlastního projektu, který už je ukončený, nicméně pořád se o tu zelenou stěnu starají, stále řeší, jestli tam kompost je nebo není,” popisuje pedagožka. Školám, které se na kompostování chystají, by do začátku doporučovala zaměřit se na motivaci žáků. “Motivaci nějaké skupiny studentů, která pak na škole rozjede projekt a může být příkladem pro ostatní. Celkově to určitě chce nějakou akční skupinu, která nebude zahlcená dalšími aktivitami,” upozorňuje.

Největší překážkou, kterou je podle ní třeba při rozjezdu školního třídění a kompostování překonat, je pohodlnost. “Mnozí studenti mají pocit, že o odpadech se stále mluví, slyší to od základky, mají pocit, že je to pořád dokola, že už zase nějaké odpady, vždyť my už to třídíme,” dodává. Přináší to ale i jisté benefity, přinejmenším v podobě osvěty. ” Děti si takhle víc uvědomí souvislosti, vidí, jak z něčeho, co by se hodilo do popelnice, se dá vytvořit něco, díky čemu prosperují rostlinky, které pěstují,” zmiňuje.

Zapojit studenty do práce kolem třídění a kompostování tu nejspíš není úplně snadné. “Snažíme se jim vysvětlovat, že značnou část komunálního odpadu tvoří bioodpad a že je potřeba ho vyseparovat. Je ale těžké to vysvětlovat studentům, když ani učitelé na to často neslyší,” posteskla si pedagožka. Pedagogický sbor gymnázia zatím třídění biomateriálu nemá zcela “pod kůží”. “Ale snažíme se na tom pracovat. Máme ve sborovně kávovar, už asi 3. rokem sbíráme kávovou sedlinu a bioodpad od svačin,” dodává.

Budova gymnázia má 4 patra, v každém z nich mají studenti i učitelé k dispozici jednu sběrnou nádobu na vytříděný biomateriál. “Je fakt, že moc toho odpadu tam zatím není. Čas od času to děti nebo já sesypeme a hodíme na kompost,” říká Kateřina Krumpholcová. Odhaduje, že týdně se vytřídí do 10 kilogramů biomateriálu. Velkou část z něho tvoří – tak jako na jiných školách – kávová sedlina, kterou spolehlivě produkuje pedagogický sbor i někteří studenti, týdně prý určitě kolem pěti kilogramů. Úklidový personál gymnázia se na třídění ani kompostování nepodílí.

Škola disponuje otočným vermikompostérem Jora a dřevěným vícekomorovým kompostérem Jery. Přímo ve třídách má také dva interiérové vermikompostéry. “Kompostér Jora jsme dali k dispozici našim kuchařkám, jde tam bioodpad ze školní jídelny. Odtud už máme první kompost, paní kuchařky si do něj sází svoje kytičky a bylinky. Vermikompostér s žížalami máme ve třídách. Plně se nám to neosvědčilo, protože ve třídách je velmi teplo, žížaly nám utíkaly. Máme v plánu ho přestěhovat do ekokoutku, kde si studenti mohou vařit kávu, aby se do něj mohla sypat kávová sedlina,” popisuje Krumpholcová. Dřevěný kompostér stojí na školní zahradě, kromě biomateriálu vytříděného ve školní budově tu končí především zelený odpad ze zahrady.

O otočnou Joru je postaráno i v době letních prázdnin, protože školní jídelna je aktivní i v těchto měsících. “Kolem kompostéru na školní zahradě se přes léto nic neděje. Občas, když se na zahradě ochomýtneme a je to moc suché, tak to prolijeme,” říká Kateřina Krumpholcová.

Ve výuce biologie gymnázium kompostování využívá například v tématu půdních živočichů. “Děláme sondu do kompostu a do běžné půdy a sledujeme, co tam žije. Pak také v rámci základů společenských věd má kolegyně takový krátký odpadový projekt v nižších ročnících gymnázia. Každý rok se snažíme zájemcům nabídnout nějakou aktivitu, která s tím nějak souvisí – nějakou výrobu a tvoření z recyklovaných materiálů. Na podzim jsme měli fermentaci zeleniny. Při tom se vytvořila spousta bioodpadu, takže jsme si ukazovali, co se s ním dá dělat, co z toho vzniká, donesli jsme ukázat kompost,” popisuje učitelka biologie.

Z venkovního dřevěného kompostéru zatím škola kompost nesklízela. Do budoucna má ale v plánu přidávat ho do truhlíků v zelené stěně. “Máme dva vyvýšené záhony, tam bude také určitě potřeba něco dodat. Na zahradě máme vysazeno spoustu jedlých keřů, kolem nich se kompost určitě také užije,” plánuje pedagožka.